Tepelné čerpadlo vzduch > voda

Jedná se nejdodávanější typ tepelných čerpadel. Primární nízkopotenciální teplo odebírá tepelné čerpadlo ze vzduchu prostřednictvím výparníku, kde se zachycená energie váže na chladivo, které je následně stlačena kompresorem. Takto přehřáté chladivo putuje do deskového výměníku, kde je vyrobené teplo předáváno do vody. Průtok chladiva je řízen elektronicky řízenými expanzními ventily, čímž je maximalizován zisk tepelné energie tepelného čerpadla.

Našim zákazníkům doporučujeme řešení od společnosti HotJet nebo STIBEL ELTRON.

Tepelné čerpadlo země > voda

Primární energii čerpá obvykle ze zemního kolektoru, který je v závislosti na složení půdy umístěn v hloubce cca 1,5 m. Země zde slouží jako sluneční baterie, kde se v průběhu roku ukládá energie ze slunce a v průběhu potřeby topení je přenášena z kolektoru do tepelného čerpadla, kde probíhá stejný proces jako u varianty vzduch-voda.

Tepelné čerpadlo se zemním kolektorem je šetrnější na kompresor, neboť pracuje s relativně vyrovnanou teplotou na primární straně (8 – 0°C). Nevýhodou však je potřeba pozemku, na kterém do budoucna nemohou vznikat jakékoli stavby, které by zamezily přístupu slunce a regeneraci kolektoru. Je potřeba počítat, s tím že instalace kolektoru způsobí rozrušení zeminy do hloubky cca 1,5 m, proto se bude půda během následujících cca 3 let) propadat.

Zemní kolektor může být nahrazen i vrty, kdy je primární energie odebírána z podloží v hloubce cca 80 – 120 m. Toto řešení je však nejdražší variantou instalace TČ.

Zákazníkům doporučujeme řešení od společnosti HotJet.

Tepelné čerpadlo voda > voda

Primární energií je teplo získané z vody v podzemí. Vody povrchové (rybníky, řeka apod.) nejsou vhodné s ohledem na teplotu v zimním období – zamrzání).

V závislosti na potřebě výkonu tepelného čerpadla je potřeba zajistit dostatečný průtok vody na primární straně, voda by tedy měla být prostá příměsí (jinak nutná úprava vody). Nemalým problémem je získat povolení od dotčených úřadů (stavební úřad, vodoprávní úřad, správce vodních toků, odbor životního prostředí). Pro provoz takového tepelného čerpadla se používá voda jak ze studny s dostatečným výkonem, ale i z hlubinných vrtů (opět finančně náročnější varianta). Výsledek je ovšem jednoznačně nejúspornější provoz tepelného čerpadla s účinností provozu (COP*) vyšší než 6.

Tento druh tepelných čerpadle lze s úspěchem aplikovat na technologická řešení chlazení v průmyslu a druhotně tak získat teplo pro vytápění či ohřev průmyslové vody či předehřev technologické vody.
Velice zajímavou aplikaci realizoval HOTEJET s ČEZ energo, kdy tepelná čerpadla odebírají teplo z kogeneračních jednotek (spalovací motory na zemní plyn s generátory elektrické energie) a násobí svou účinností technologické teplo (výkon cca 1 MW) pro výrobu sladu v Nymburce.

*) Topný faktor (COP – coefficient of performance) je hlavním parametrem tepelných zdrojů. Indikuje „účinnost“ zdroje. Vyjadřuje poměr mezi množstvím vyrobeného tepla a spotřebovanou elektrickou energií. Čím vyšší je topný faktor, tím účinnější je tepelné čerpadlo a tím levnější jeho provoz. Hodnota topného faktoru tepelných čerpadel se pohybuje v rozmezí 2,5 – 6.